Autonomní týmy jako nový standard fungování

Autonomní týmy, to je v současné době velmi populární koncept v oblasti managementu
a projektového řízení. Jedná se o týmy složené z lidí s různými schopnostmi a zkušenostmi, kteří jsou schopni pracovat samostatně a nezávisle na ostatních členech týmu. Tyto týmy jsou schopny efektivně řešit složité úkoly a dosahovat vynikajících výsledků.

Autonomní týmy, to je v současné době velmi populární koncept v oblasti managementu
a projektového řízení. Jedná se o týmy složené z lidí s různými schopnostmi a zkušenostmi, kteří jsou schopni pracovat samostatně a nezávisle na ostatních členech týmu. Tyto týmy jsou schopny efektivně řešit složité úkoly a dosahovat vynikajících výsledků. Jejich vznik a původ se pojí především se vznikem softwarových společností a programátorských kolektivů, kde se tento způsob fungování užší pracovní skupiny hojně rozšířil, a to i ve spojení s konceptem tzv. agility. Tedy jedním z nejprogresivnějších směrů fungování projektového řízení. (O tom však někdy příště.)

V souvislosti s řízením, komunikací, ale i principem složení týmu se koncept autonomních týmů stává velmi zajímavým nejen pro projektové řízení. Díky tomu, že jsou jeho členové schopni pracovat nezávisle na ostatních, mohou v tomto spojení dosáhnout mnohem vyšší produktivity a efektivity.

Jedním z klíčových aspektů je plná odpovědnost těchto týmů za jejich výsledky. To znamená, že všichni jako celek odpovídají za celý projekt – od jeho plánování až po kompletní realizaci. Tento přístup jim umožňuje pracovat vlastním tempem a přizpůsobovat se měnícím se požadavkům projektu. Týmy si také často samy určují, jakým způsobem budou plnit své cíle, což podporuje flexibilitu a kreativitu. Dále to vytváří podmínky pro velmi individuální využití specifických talentů, schopností a zkušeností jednotlivých členů.

Dalším klíčovým faktorem pro úspěšné fungování autonomních týmů je schopnost členů efektivně komunikovat a spolupracovat s ostatními. To znamená, že tým musí být dobře organizován a jeho členové musí mít jasně definované role a zodpovědnosti. Dále musí být schopen řešit konflikty a problémy, které mohou vzniknout během celého projektu. Podmínkami jsou také velmi dobře nastavený a fungující systém zpětných vazeb, vzájemná důvěra, znalost návazností. Neméně důležitá je i společná identita týmu, shoda na dílčích cílech, podpora zvenčí a jasný obraz výsledku projektu nebo jeho dílčích částí.

Nelze vynechat ani správné nástroje pro projektové řízení, které umožní jak komunikaci, tak i sledování průběhu projektu. Mezi velmi využívané softwarové nástroje patří například Trello, Asana nebo Slack. Autonomní týmy jsou trendem současnosti, neboť umožňují plnit sociální požadavky nastupujících generací Z a mileniálů. Pokud jsou totiž správně podpořeny a postaveny, umožňují více autonomní práce (například z domova), je v nich kladen důraz na převzetí zodpovědnosti, a především podporují a umožňují individuální vývoj jednotlivce – rozvoj jeho silných stránek a kompenzaci těch slabých.

Úskalí takových týmů a jeho členů, které mohou vést až k jejich nefunkčnosti, může být ovšem také mnoho. Například nedostatečné sebepoznání jednotlivce či skupiny, ve které pracuje, nesprávná práce se vstupními informacemi nebo nedostatek vnější podpory. Autonomní týmy, třebaže vznikly původně v IT sektoru, kde se ukázaly jako vysoce funkční celky, už začínají prostřednictví dnes velmi moderní agilní kultury postupně pronikat i do dalších odvětví. Jejich zavádění a vysoká funkčnost se dnes projevuje především v sektoru služeb (bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace) a je jen otázkou času, než ve větší míře proniknou i do menší výrobních firem či decentralizovaných celků nadnárodních organizací.